Aby pád vypadal efektně, je třeba ho i řádně dohrát. Jenže jak, když to není pád v běhu ale ze stoje a navíc když nezakopnete o soupeře ale o vlastní honu?
Milan Petržela to ví. Stačí vyskočit a pak udělat hačí na zem a rozplakat se.
Josef Bazal z Příbrami povýšil padání ve vápně do dalšího levelu. Obránce měl příliš daleko za sebou než aby se mohl nechat srazit. Tak si ho prostě přitáhl za dres blíž a spadl až po tom. Sudí však jeho snahu vytouženou penaltou neocenil.
Cítíš dotek soupeře a jsi kousek od hranice pokutového území? Skoč až za čáru. Zásadní pravidlo padavek. Jenže už jim nikdo neřekl, že to platí jen při běhu směrem k brance a ne naopak. Liberecký Eldar Čivič proto skočil co nejdál za čáru, ovšem mimo vápno a sudího zmátl. A tak z toho nebyla pentle, ale jen neproměněný přímák.
Často sudí prosby o penaltu v podobě nasimulovaného pádu vyslyší. Jenže pak je za pitomce. A tak si příště dává pozor a jak vidí náznak hraní, tak to prostě nepískne. Obligátní "Ruky hore" při pádu tak mohou často uškodit. Třeba tato penalta se pískat dala. Ale Vukadinovič se tak moc snažil, že to rozhodčí raději nepískl.
